Astrální cestování - nech se unášet...

Zrcadla jsou historická magická zařízení používána jako brány do jiných světů. Existuje také spousta pověr a starých příběhů vztahujících se k těm, kdo odešli na věčnost. Když někdo zemřel, všechna zrcadla byla v domě byla přikryta. Dělalo se to proto, aby nebožtík nezjistil, že nemá obraz v zrcadle a nebyl otřesen. Jiným důvodem bylo předejít jeho polapení v zrcadle.

Zamyslíte-li se nad mechanismy projekce, má to určitou logiku. Smrt je v ranné fázi velice podobná výkonné projekci v reálném čase. Největším rozdílem je absence živého těla, do kterého je se možné vrátit. Duchové jsou normálně udržováni blízko fyzické dimenze v reálném čase asi týden po smrti. Trvá to, dokud nevyprchá zásoba éterické látky, která poutá ducha k jeho fyzickému tělu. V této době se duch obyčejně potuluje kolem příbuzných a těch, které miloval, říká sbohem a zvyká si na podmínky nového způsobu existence.

Tento rozlučkový proces ulehčuje psychologické trauma ze smrti a pomáhá duchovi připravit se na další etapu existence. Toto se může přihodit se zrcadlem. Nový duch může neuváženě vstoupit do zrcadla. Pakliže se to stane, octne se v zrcadlovém světě stejným způsobem, jako projektor vstoupí do obrazu při projekci do virtuální reality. Jakmile je jednou v zrcadlovém světě, neví obvykle, kde se nachází, a jak se odtud dostat, a může tam uvíznout po celou dobu jeho pobytu v reálném čase. To nebude překážet cestě duši. Pouze to způsobí zmatek na pár dní, než vstoupí do další etapy existence. Tím mohou být jeho poslední dny poblíž fyzického světa velmi zmatené a zabrání to přirozenému rozlučkovému procesu. Domnívám se, že odtud pochází staré pověry. Z toho důvodu si myslím, ve světle mého porozumění projekci a procesu smrti, že zakrývání zrcadel po umrtí je velmi dobrý nápad pro dobro zesnulého. Nejlépe je ponechat to tak pro jistotu dva týdny.
 

Lepší „sbohem“

S nedávno odešlým duchem je možné během jeho pobytu v reálném čase, během jeho posmrtného putování, komunikovat. To lze provádět prostřednictvím neobaleného dopisu ponechaného duchovi ke čtení. Může vás též slyšet, takže účinné je i mluvení k němu. Myslím si, že dobrou praxi by bylo pověsit na zeď v nebožtíkově pokoji rozlučková psaní od všech lidí, které zesnulý miloval. Ponechte psaní otevřená, se všemi stranami snadno viditelnými, aby bylo čtení snadnější.


Pokud jste došli milí čtenáři až zde na úplný konec textu, věřím, že jste se za tu dobu hodně ve svém nitru změnili a jste připraveni na svou cestu. Přeji Vám, aby to byla cesta plná poznání, která obohatí Vás život.